Ach lásko

Ach lásko, kdybys tušil, že už mě znáš a konečně mě objal a dovolil propojit naše srdce. Jenomže ty ses rozhodl následovat svůj rozum a ten tě vede v neustálém hledání té pravé, té která by tě dokázala naplnit láskou a štěstím. Lásko, já vím, že potřebuješ čas, potřebuješ nějaké to pochopení a až přijdeš na to, co ve skutečnosti hledáš, pak se zastavíš, otočíš se správným směrem a konečně mě ZŘÍŠ.

Jsem tady a učím se trpělivosti a víře, že jsme si zde souzeni a že nakonec se naše srdce propojí. Znám tě, ale vím, že kdybych ti řekla, že znám tu pravdu, asi bych tě ztratila, možná jen bych oddálila naše propojení. A tak čekám, trpělivosti se učím a vím, že ten čas se už blíží. Vždy když slyším tvůj hlas, mé srdce poskočí radostí a nějaký čas se musím zase dávat do pohody, protože vím, že ještě trochu toho času potřebuješ ty a možná i já.

Lásko, tak už přestaň hledat, zastav se, zavři oči a otevři své srdce, pak budeš schopen zřít tu, která je ti souzená.