Nový začátek a já
Tak nám začal rok 2021. V roce 2019 jsem upozorňovala na to, že bude důležité víc než kdy jindy se zaměřit na témata: SVOBODNÁ VŮLE, VÍRA a LÁSKA. Tehdy jsem nevěděla, jakým způsobem nás dění 2020 bude formovat. Každopádně to stále platí, nabírá to své obrátky a ještě není konec, je to prý teprve začátek. Záleží na nás lidstvu jak to bude celé probíhat. Od roku 2012 zde započala změna a přesmičkou 2021 zde započíná opět něco nového. Když se ptám svého duchovního vedení jak vidí reakce lidstva, tak vidím jak se usmívají. Přijde mi to jako by se matka láskyplně usmívala na dítě co se učí novým dovednostem a jde to pomalu, přesto matka má trpělivost a ví, že je to vše v pořádku.
Občas se mě ptáte na můj názor, na různé dění, které sledujete. Ta nejdůležitější otázka by měla znít asi takto: JAK CO NEJLÉPE, NEJSNADNĚJI PROCHÁZET TÍM CO SE DĚJE A CO PŘICHÁZÍ? Zaprvé je asi důležité si uvědomit, že čím více se budeme držet starého (starých zvyků, starých myšlenkových pochodů, starých principů, starého Já.... ) Tím více bude vesmír nás tlačit do pochopení vše pustit. Pustit úplně vše co bylo, vše co nás do dnešního dne zformovalo aby postupně mohlo přijít to nové. Nikdo nás nespasí :-D zapomeňte, že by někdo druhý, nebo nějaká bytost udělala něco, co by nás spasilo. Je to vše na nás samotných.
Čím prázdnější se staneme, čím více toho kdo jsme pustíme, tím vnímavější ke změnám budeme, tím více odproštěny od strachů a více ponořeny do důvěry budeme. Vnímám to tak, že nějaký čas budeme prázdný, a to prý proto, abychom v této prázdnotě mohli své Já připravit na to nové, abychom si zpracovali a uvědomili to naše, co ještě potřebujeme dojet a tím se připravili na postupné pozvolné naplňování novým. Ale i v té prázdnotě nás čeká mnoho práce, čeká nás uchopení našich vlastních životů, které mají mít jiný kabát.
Ano i já jsem nějaký čas prázdná a stažena do svého procesu. Proto tak málo debatím a stáhla jsem se ze společenského dění na sociálních sítí. Jsem více zaměřena na svůj vlastní život, který potřebuje více mé energie, pozornosti. Má praxe stále jede, jen ve volnějším tempu, tak aby to nejdůležitější mělo nejvíce prostoru ve změně k růstu. To nejdůležitější je vždycky "Já". Proto jsem se od začátku roku 2020 stahovala do sebe, tam jsem já osobně měla největší vypouštění starého Já ..... nové vnímám a těším se až nateče, ale na to si lidstvo ještě počká. Užívejte si ten proces. Naučte se pracovat se svými strachy. Strachy nejde odstranit, to je jen iluze. Se strachy se potřebujete naučit pracovat.
Je to vše do detailu naplánované, je to vše o svobodné vůli každého člověka, vše je na lidstvu samotném, jakým směrem se vydáme, co vše se musí stát, aby to došlo do nějakého konce. Není daný jasný konec, jsou zde možnosti konců. Ale když mi to co píšu ukazují, tak vlastně i když bych napsala že konec je daný, moc bych se nemýlila. Ale podrobnosti prý si mám nechat zatím pro sebe.
Zrovna včera jsem se bavila s kamarádkami a tématicky přišla řeč i na to, že ti co píší, nebo jinak sdělují své pohledy, své pravdy (tak jako já) nejsou zproštěny z důsledků svého konání. Několikrát mi bylo odpovězeno od lidí, že proč to své vědění, své pravdy nesdílím více, a já se snažila vysvětlit, že sdílím jen tak abych nenarušila určitou neviditelnou hranici. Prostě proto, že vnímám kdo si to přečte a jsou tací, kterým to mé sdělení přinese užitek, pak jsou tací kterým to nepřinese nic, ale pokud je zde možnost, že by to někdo mohl přijmout tak, že by mu to ublížilo, raději mlčím. Lidi mi říkají, že nemám přijímat zodpovědnost za to jak to kdo přijme a já s tím nesouhlasím. Právě že naopak, zodpovědnost za své činy máme přijímat. Máme si být vědomy toho, že vše se nám vrací. Proto občas nerozeberu svou myšlenku do detailu, nebo občas i něco nakousnu a nedořeknu. Tak to prostě mám. Kdo ty souvislosti a pravdy má vědět, tomu přijdou. Občas stačí nasměrování, nějaká puzle a člověk už sám v sobě probudí touhu vědět víc, poznat větší hloubku a každá touha je pohon, vyvolává reakci a vždy dojde do odpovědi, která je ta nejsprávnější pro daný okamžik a daného člověka.
Jak chceme být lepší a přitom nepřijímat odpovědnost za své konání ? To přeci nedává smysl :-D Čím vědomější bytost je, tím více vesmír dává důraz na zodpovědnost a jiné sounáležitosti s tím spojené.
Lidi užívejte si dobu ve které žijeme. Vybrali jsme si jí. Jsme tady všichni správně. Vnímejte sami sebe, vnímejte svět kolem sebe a to vše s láskou a péčí.
Mnoho radostných dní vám přeje EvaS