Zdraví a naše přesvědčení

Poučky o tom co je zdravé, co by se mělo či nemělo je mnohé napsáno. A tak napíšu svou osobní zkušenost a nechám na každém ať si udělá svůj závěr.

Asi jako každý i já se zajímám o to, co je zdravé a hledám si cestičky, které mě nějakým způsobem v danou dobu naplňují a dávají smyl. Díky tomu jsem se učila i výživovou poradkyní, kde mě nejvíce zajímali informace o stravování, o tom co je zdravé jíst a co ne. Nebudu to brát od konce, dnes zmíním jen jeden směr této cesty. 

Stále jsem všude slyšela o bylinkách a různých zdravých postupech. A už nevím co mě k tomu vedlo, ale jednou jsem se prostě rozhodla, že nepotřebuji bylinky ani nic jiného k tomu, abych byla zdravá. Prostě jsem se rozhodla být zdravá. A ono to vážně fungovalo. Několik let jsem opravdu nebyla nemocná. Někdy v roce 2013 jsem zapochybovala zda mému tělu něco nechybí, přeci jenom jsem vegetariánka a nebrala jsem žádné vitamíny  či minerály navíc. Jediné co jsem věděla je, že vegetariáni musí, ano, přijala jsem, že musí suplementovat B12, a já samozřejmě moc nesuplementovala :-D A tak se stalo, že když mě paní, co se zabývá čínskou medicínou testovala, zjistila, že mému tělu nic kromě B12 nechybí.  To mě utvrdilo v mém přesvědčení, že vše je v naší hlavě. 

Dva roky na to jsem jezdila natáčet film.  Bylo to docela zatěžující období, kdy jsem přijela domů jen na otočku, kolikrát jsem měla jen 4 hodiny spánku a musela zase jet zpátky na natáčení. Když přišla zima, tak nevím zda únava, či podmínky kdy jsem často byla promrzlá na kost, ale já po x letech onemocněla.  Komplikovaný zápal plic. Nemohla jsem se z toho dostat.  Doktorka mi 3x měnila antibiotika. Tehdy jsem si uvědomila jednu věc. Moje tělo bylo tím letitým nemaroděním oslabené a neumělo si poradit s nemocí. Tehdy jsem se rozhodla, dovolit si občas být nemocná. A to z důvodu trénovanosti mé imunity. Ale protože nemoc je věc nepříjemná i toto jsem měla takříkajíc pod kontrolou. Vycvičila jsem si své vnímání, že jsem nemoc vycítila přicházet  pár dní předem a když jsem uposlechla a zalehla dříve než vypukla, tak mi stačilo cca 3 dny a zase jsem byla zdravá. V praxi to vypadalo tak, že já věděla, že jsem nemocná a moje okolí se mi smálo, co zase blbnu, vždyť jsem zdravá. V lednu jsem opět vnímala, že jsem nemocná a že je čas zalehnout. Moje kamarádka mě ale nakonec přesvědčila, protože ona moc dobře věděla, že jen si hraju a nic mi není, že jsem dva dny své zalehnutí odkládala a místo kurýrování jsme si užívaly venku. Tehdy jsem omarodila tak, že jsem nechápala co se to děje. Nepomáhali mi žádné léky. Nešla jsem k doktorovy, neměla jsem na to sílu, kamarádka ke mě jezdila a starala se o mě, protože mi bylo vážně zle. Dnes si myslím že jsem měla Covid. Dostávala jsem se z toho asi měsíc a další měsíc jsem ještě cítila plíce. Mimochodem kamarádka má přesvědčení, že ona nic nechytne a tak přesto, že u mě byla denně i se svým malým synkem, oba zůstali zdravý. 

Co se stalo? Opravdu jsem někde chytila tento bacil? nebo moje přesvědčení že potřebuji trénovat svou imunitu způsobilo, že jsem si potřebovala projít touto nemocí aby mé tělo se seznámilo a dokázalo přizpůsobit svůj imunitní systém? 

Jedno vím.  NÁHODY NEEXISTUJÍ. Když poprvé přišla karanténa, tak asi jako všichni jsem na začátku nevěděla co se děje a podlehla strachu. Postupně jsem ale došla k závěru, kdy strach z nemoci opravdu není na místě, všechno je to úplně jiná hra a o něčem jiném. Snažím se dodržovat co musím, tím mám na mysli roušky (a vlastně i tam už na mě lidi volali policii, že nemám roušku správně nasazenou),ale plácat si na ruce dezinfekci a tím jí skrze kůži přijímat do svého organizmu fakt odmítám. 

Všechno je to v naší hlavě. Pokud víme a opravdu jsme o tom přesvědčený, že nemusíme dělat nic a budeme zdravý, tak zdravý budeme. Pokud se bojíme, pak si přitahujeme do života to, čeho se bojíme. Vnitřně s tím bojujeme, ale nakonec nějak podlehneme. Protože jakýkoliv boj a to i ten vnitřní je vysilující a jednou nám dojdou síly bojovat. Pokud do té doby nezměníme svůj postoj, pak přijde čas na zhmotnění našich strachů. 

Podívejte se jaké přesvědčení v sobě nosíte. Pokud máte své zdraví podmíněné, že například musíte udržovat svou imunitu nějakým způsobem silnou aby jste zůstali zdravý. Pak posilujte svou imunitu. Je důležité poznat sám sebe, jak to máme. Jaké máme přesvědčení, čemu věříme  a zda to máme něčím podmíněné. Nebojujte se sebou a nebojujte v životě. Milujte sebe samé a milujte život. protože  vy i život je ten největší dar. 

Vaše EvaS vám všem přeje samou radost a vnitřní klid a mír v této neklidné době.