Přichází čas svítit

Dneska ráno jsem se vzbudila s myšlenkou, že je čas vytáhnout ze šuplíku jeden příběh z mé praxe, který se stal roku 2015 a který se týkal dnešního dění. Takových příběhů mám mnoho za tu dobu, ale tento jeden jediný se mi vrátil do mysli s touhou ho dnes znovu zveřejnit. Ano už byl několikrát zveřejňovaný a to jak písmem tak slovy. 

 Jednou jsem měla ve své praxi paní, která na sobě duchovně pracovala, rozvíjela se a snažila se více rozsvítit své Já, ale stále se jí to nedařilo. Tato paní, nazvu jí Jitkou se s dalšími lidmi kteří to vnímali stejně dohodli, že vyzkouší jednu techniku, kdy ve spánku  půjdou .... tak a teď si nejsem schopna vybavit tu techniku, ale bylo to o tom, že chodily ve spánku někam, na nějakou planinu, kde hledali další světla které toužili svítit. Když jsem nahlédla na to proč, co a jak zjistila jsem velice zajímavou věc, věc, která dává dneska hluboký rozměr a kterou dnes těmito řádky chci sdílet. 

Paní Jitka byla připravená zářit, ale ne tehdy.  Byla velké světlo, ale patřila mezi ty světla, které mají být schované do doby než budou povolány. Doslova jí bylo řečeno a podrobně skrze mě vysvětleno, že ona je silné světlo, ale slabé povahy. Že kdyby se rozsvítila brzo, byla by napadena a uhašena. Že až přijde čas svítit, přidá se ke všem podobným světelným duším a síla všech způsobí, že nebude uhašena. 

Je to tak, že jsou lidé, kteří prostě tento život jsou křehčí, slabší. Ale neznamená to méně hodnotnější, jen měli většinou lehčí život, radostnější dětství .... a tak nebyli vytrénovaní  bojovat na duchovní úrovni. Nemusí přeci všichni být těmi vojáky světla, nemusí všichni být těmi průkopníky, přesto teď, dnes přichází pomalu doba, kdy budou všechny tyto světla rozsvíceni a kdy nadejde čas svítit i pro lidi jako je Jitka. 

A jak tak píšu tento příběh vybavil se mi jeden další, ten je z roku 2016. Přišel ke mě do praxe muž. Tento muž ve skutečnosti byl za mnou přiveden kvůli pochopení toho, co se mi dlouho skládalo do celistvého obrázku. Jak já říkám jedna další puzzle do skládačky celku. 

Tento muž, nazvu ho Petr, byl nadčenec a patřil do nějakého spolku lidí, kteří tenkrát chtěli bojovat za světlo a to doslova. Sdělil mi, že po celých Čechách se staví nějaké vysílače světla. Že by měli posilovat světla v lidech. Já když na to koukala, bylo mi ukázáno, že to je naopak. Že tito lidi byli zmanipulovaný duchovními bytostmi, kteří jim ponoukali stavět tyto vysílače proto, aby světla v lidech byli uhasínány. Tohle není nic nového, mnoho lidí si myslí, že dělá něco dobrého a ve skutečnosti se nechává vést temnotou. Takto byl stavěn i Týnec. Měl to být portál mezi světy. Lidi ho stavěli s myšlenkou dobra ale ve skutečnosti na poslední chvíli zasáhli  vyšší bytosti aby to nebylo dostavěno, protože  lidstvo by bylo už tenkrát zotročeno a svět jak ho známe by neexistoval. A ano, energie tam je cítit, ale není pozitivní, je mimozemská. Přesto mnoho bláznů tam dělá meditace .... ale naštěstí to není nic tak nebezpečného a já trochu odbočila. Zpátky k panu Petrovi. 

Když jsem nahlédla viděla jsem a taky jsem mu řekla, že tyto vysílače v podobě nějakých tyčí ve skutečnosti budou světla uhasínat a že také proto mnoho lidem není duchovně povoleno svítit předčasně, protože by tyto temné tahy nevydrželi. Ale až přijde čas, tak se rozsvítí tolik světel, že ani tyto tyče nebudou na to světlo stačit. 

Tak co dává vám dnes smysl příběh Jitky a Petra? 

Dnes pomalu přichází čas, kdy se všichni rozsvítíme a kdy pochopíme co ve svých nitrech máme.  KDO JSME,  KÝM JSME A PROČ JSME TADY

Vaše EvaS vám všem přeje pohodové svátky v této neklidné době. Užívejte naplno lásky kterou máte kolem sebe a přijímejte  energie, které k nám přichází.  Víra, láska jsou dnes důležitější více než kdy jindy předtím.